Autorka článku: Lucie Tomanová

Třináctiletý Adam z Ostravy dojí oběd, otevře na mobilu TikTok a scrolluje. Do feedu mu skočí video o posilování. Potom o zdravé výživě pro růst svalů. Potom motivační kouč hovoří o disciplíně a cestě k úspěchu a taky o tom, že opravdový muž nesmí být slabý. Za chvíli jiný svalnatý kouč vysvětluje, že ženy jsou „hypergamní“, feminismus zničil rodinu a city jsou jen pro muže bez peněz a testosteronu.

Adam nic nehledal, nikam se nepřihlásil, jen scrolloval. A přesto mu algoritmus nainstaloval postupně do hlavy nový „operační systém“: vztah není spojení dvou rovnocenných lidí, ale mocenská hra s pevně rozdanými rolemi. Obchod s pozorností, který je základem většiny sociálních platforem, vede k šíření radiálních ideologií, protože apeluje právě na emoce: Strach, pobouření a tvorba pomyslného nepřítele či viníka fungují velmi účinně.

Ženy jsou liberálnější než muži

Propast mezi postoji mladých mužů a žen není výmysl influencerů, má reálný základ. Datový novinář Financial Times John Burn-Murdoch v analýze A new global gender divide is emerging popsal, že v řadě zemí se mladé ženy posunuly k liberálnějším postojům rychleji než jejich vrstevníci – generace Z prý místy připomíná spíš dvě generace než jednu. Longitudinální analýza agentury Glocalities (300 tisíc dotazníků z dvaceti zemí za roky 2014–2023) trend potvrzuje.

Dívky slyší, že mohou studovat, cestovat a odmítnout vztah, který jim nevyhovuje. Kluci pořád dostávají starý úkol – buď silný, úspěšný a potřebný – jenže bez starých privilegií a bez nového návodu, jak zvládat nejistotu a odmítnutí. Část z nich tak vstupuje do dospělosti ve světě, jehož pravidla se změnila rychleji než jejich výbava.

Není to ale osud. Studie Richarda Nennstiela a AnsgaraHuddeho Is there a growing gender divide among young adults in regard to ideological left–right self-placement?, publikovaná v roce 2025 v European Sociological Review a opřená o 466 tisíc mladých dospělých z 32 evropských zemí, ukazuje složitější mapu: někde se trhlina zvětšuje, jinde je malá nebo statisticky nevýznamná. Otázka tedy nezní, jestli trhlina existuje, ale kdo z ní udělá propast. A tady přichází na řadu obsah, který Adamovi servíruje telefon.

Cesta k (sebe)nenávisti

Většina videí o cvičení, výživě a seberozvoji působí rozumně a neškodně: „Pracuj na sobě, kámo. Posiluj. Vezmi odpovědnost za svůj život do vlastních rukou.“ Jenže i ta zdánlivě zdravá část má svá rizika. „Hodně mladých kluků nedělá nic jiného, než že řeší, jestli je jídlo zdravé, nebo nezdravé, kolik je v něm proteinu a kolik cukru – všechno chtějí zero sugar, úplně do zblbnutí,“ říká psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR, vedoucí projektu MEDIS:ON, Zprostředkovaná společnost (Mediated society), který se zabývá vlivem digitálního prostředí na společnost. „Klidně si oběd oskenují aplikací a oznámí, co z toho jíst nebudou, protože je to nezdravé. Jenže nezdravé je vážit ve čtrnácti letech 45 kilo při 165 centimetrech. Ten tlak na kluky je podobně silný jako na holky.“

Pak se to zlomí. Muž v drahém obleku sugestivně prohlašuje: „Musíš mít mindset vítěze. Vždycky buď lídr. Nikdy před nikým neukaž slabost.“ Muž má najednou hodnotu, jen když vítězí.

Další krok: „Aby tě holky chtěly, musíš looksmaxovat. Chce to ostrou mužnou čelist, svaly…“ Tipů, jak z kluka udělat „Chada“ – frajera se světlou pletí, ostrými rysy, štíhlou, ale svalnatou postavou a magnetickýma očima – je nekonečno. „Bez toho žádnou pěknou holku zajímat nebudeš, jasný?“ Může být Adam Chad, když bude celé dny divně hýbat čelistí a zvedat činky? Možná ne úplně, protože má jiný typ obličeje a drobnější postavu. V krátkých videích následuje postupná emoční sebeamputace: „City jsou pro slabé. Smutek je pro baby. Silný muž dává najevo jedinou emoci, a tou je vztek.“ A šup, jsme v manosféře.

Pomyslná hierarchie mezi „chlapáky“

Manosféra je volná síť komunit: od „red pill“ influencerů, kteří prý prozřeli, že za všechno zlé můžou ženy, přes balicí kouče, kteří radí, jak ženu efektivně zmanipulovat, až po incely – kluky v nedobrovolném celibátu, kteří chtějí krásnou „Stacy“, ale nemůžou ji mít, protože jsou prý chudí a oškliví. Stacy dostane jen Alfa, za kterým takové běhají po houfech.

Irská socioložka Debbie Ging ve studii Alphas, Betas, and Incels: Theorizing the Masculinities of the Manosphere popisuje svět, v němž se muži kastují do vymyšlené, rádoby biologické hierarchie alf a bet. Alfa je fyzicky silný, pohledný, dominantní a bezohledný chlapák s drahým autem a hromadou peněz, obvykle i se sbírkou střelných zbraní. Krásné mladé dívky mu leží u nohou. Žena tu není partnerka, ale potvrzení statusu – stejně jako to auto. „Láska a empatie jsou kecy, jen nástroj ženské manipulace.“ „Pravý chlap chce od ženy jen servis a sex.“

Logika je neúprosná: kdo nemůže být Alfa, je odsouzen k paběrkování. Buď ženu zmanipuluje, aby s ním šla aspoň na rande. Nebo ji začne nenávidět. A od nenávisti k násilí je pak už jen krok.

Pět dní

Jak rychle algoritmy takový propad zesilují, ukázal tým KaitlynRegehr z University College London ve výzkumu SaferScrolling: How algorithms popularise and gamify online hateand misogyny for young people. Účtům, které simulovaly zranitelné teenagery, vzrostl podíl misogynního obsahu v doporučeních TikToku během pěti dnů ze 13 na 56 procent. Regehr mluví o „mikrodávkování“ extremismu: naporcovaný do krátkých videí působí úplně normálně.

„Radikalizace málokdy začíná nenávistí. Začíná nenápadným nabízením kognitivního komfortu,“ vysvětluje politoložka Eva Klusová z Psychologického ústavu AV ČR, která rovněž pracuje na projektu MEDIS:ON. „Mladý muž, který zažívá odmítnutí nebo pocit selhání, dostane skrze radikální rámování líbivou odpověď: ‚Chyba není v tobě, ale v systému a v ženách.‘ Hněv pak nahradí smutek a poskytne dočasný pocit síly, což je pro zranitelného jedince vysoce návykové.“

Novější studie Development and application of the Masculinity Content Classification Framework, jejíž shrnutí zveřejnila University of Melbourne, analyzovala reálné historie sledování 142 mladých mužů z Austrálie, USA a Británie. Popsala obsahovou cestu, která začíná tutoriálem na triceps, pokračuje řečmi o mužském statusu a na vzdáleném konci téhož ekosystému končí u otevřené misogynie – u profilů, na nichž Andrew Tate a jemu podobní radí klukům, jak přimět ženy k tvorbě obsahu na OnlyFans a živit se tím.

Tate a jeho klony

Tate sám je dnes spíš odstrašující příklad než hvězda. Bývalý kickboxer, který zbohatl na webkamerovém byznysu a otevřeně se označuje za misogyna, od července sedí ve vězení v USA a brání se vydání do Británie, kde čelí obviněním ze znásilnění a obchodování s lidmi. Rumunská prokuratura ho začátkem září navíc obžalovala z obchodování s nezletilými a praní peněz. Tate vinu popírá. V jeho starších videích, která na sítích kolují dál – třeba v návodu Andrew Tate Explains How To Get Girls FAST and EASY, se přitom všechno, z čeho je obviněn, podává jako životní styl vítěze.

Jenže manosféra už dávno není jeden člověk. Deník TheGuardian v textu Beyond Andrew Tate: the imitators who help promote misogyny online popsal celou vrstvu napodobitelů, kteří vydělávají na stejném receptu: sexistické myšlenky zabalené do neškodně vypadajících rad o fitness, financích a disciplíně. Je to propojený ekosystém. Jeden zve druhého do podcastu, třetí sestříhá nejostřejší minutu do klipu pro TikTok a algoritmus zbytek zařídí sám. Když Tateovi zablokovali účty, jeho fanoušci zaplavili sítě sestřihy – a jeho obsah nikdy nezmizel.

Nic z toho nepřichází s nálepkou „extremismus“. Přichází to jako vtip, meme nebo motivační citát nad záběrem z posilovny, mezi videem o proteinu a sestřihem z UFC. Třináctiletý kluk nemá žádný důvod se zarazit. A tak má šanci uvěřit, že ideální muž je v zásadě destruktivní sociopat.

„Hra“ má různé konce. Některé extremistické.

Co si z toho všeho vezme Adam? Záleží hodně na tom, jestli má kolem sebe skutečné mužské vzory – tátu, trenéra, staršího bráchu, kteří umějí prohrát, být unavení a říct, že je jim mizerně. A jestli je vídá častěji než kouče s půjčeným Lamborgini. Míra ovlivnění manosférou a odpojení od reality může mít u každého jinou intenzitu a formu právě v závislosti na prostředí, ve kterém žije. První je prostá apatie. „Holky si stěžují, že kluci už holky nebalí. Jen pasivně čekají, jestli je nějaká bude chtít, bude se snažit a bude jim připadat dost hezká. Úplná princátka,“ popisuje Iva Poláčková Šolcová. Dává to smysl. Když vás někdo tisíckrát ujistí, že odmítnutí je důkaz vaší méněcennosti, přestanete o cokoli usilovat. Strach ze ztrapnění je navíc dnes, kdy může každé selhání skončit na sítích před celou školou, mnohem větší než dřív. „Spousta dětí a mladých je úplně apatická. Nic nechtějí, nic je nezajímá – řeší převážně vzhled,“ dodává psycholožka.

Radikálnější variantou je pak úplný nihilismus a rezignace na všechno, blackpill komunita je v zásadě založena na odporu ke světu. U části těchto dospívajících může nastoupit touha spatřit společnost nebo alespoň ženy potrestané, ponížené. Misogynie potom přerůstá v ještě temnější fenomén, druhou možnou cestu: nihilistický násilný extremismus charakteristický nikoliv nějakou specifickou ideologií, ale glorifikací destrukce a chaosu,“ vysvětluje Petra Mlejnková, výzkumnice v oblasti radikalizace z Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně, rovněž výzkumnice v rámci projektu MEDIS:ON, Zprostředkovaná společnost. „Zranitelní kluci, kteří propadli totální bezvýchodnosti, končí ve virtuálních světech, kde jsou manipulováni k páchání šikany, sebepoškozování a násilí. V nejextrémnějších případech svoje poslání naleznou v otevřené destruktivitě, která jim má zajistit získání online notoriety (proslavit se drastickým činem).“ Nejznámější z destruktivních komunit, síť 764, vznikla v roce 2021 na Discordu – založil ji patnáctiletý Texasan a nabírala přes herní platformy Roblox a Minecraft a přes Telegram. Její členové, často sami nezletilí, vydírají zranitelné děti a nutí je k sebepoškozování, násilí na zvířatech a výrobě sexuálního materiálu. FBI ji vede jako „nihilistický násilný extremismus“ a vyšetřuje stovky případů, jak loni popsal The Guardian; Kanada ji v prosinci 2025 zařadila mezi teroristické organizace. Zakladatel dostal 80 let, síť se ale rozpadla do desítek nástupnických skupin, které podle Global Network on Extremism and Technology rekrutují členy dál.. 

Třetí konec vypadá zdánlivě nejslušněji: Manosféra kluky přesvědčí, že moderní svět je zženštilý a bez řádu, a jako lék jim doporučí „některou z tradičních církví“. To může teoreticky fungovat, pokud je komunita v církvi pozitivní. V Dánsku faráři po celé zemi od loňska hlásí nebývalý příliv mladých mužů, kteří přicházejí z online komunit, popsal v prosinci deník Avisen Danmark. V srpnu pak Kristeligt Dagblad referoval o tom, jak mladí konvertité – včetně bývalých členů mládeže krajně pravicové Dánské lidové strany – rozdělují ruský pravoslavný kostel v Kodani, protože vystupují „mužsky šovinisticky nebo trochu fanaticky“. Pravoslavný kněz k tomu v komentáři přiznal, že mladí si představu o pravoslaví berou z internetu, kde je církev propagována jako obzvlášť maskulinní, patriarchální a misogynní. Právě tak, jak ji manosféra potřebuje – a jak se hodí Moskvě, která své dánské kostely podle TV 2 štědře financuje.

Čtvrtý konec je klasická extremistická rekrutace. Krajně pravicové nebo levicové antisystémové skupiny získávají nové členy na Discordu a Telegramu, které jsou někdy navázané na herní platformy: Adolescentní mladík se během několika týdnů stane „bratrem“, dostane úkoly, roli a nepřítele. 

Jak zakopat virtuální propast

Kruh se uzavírá i z druhé strany. Dívky, kterým do feedu chodí screenshoty z manosféry a statistiky o násilí na ženách, se kluků začnou bát a stahují se – a jejich rezignace zase živí u kluků pocit odmítnutí. Každá strana dokládá své přesvědčení screenshoty té druhé. „Sociální sítě uzavírají obě skupiny do neprostupných bublin, kde se navzájem dehumanizují,“ upozorňuje Eva Klusová. „Vzniká tak hluboká epistemická krize: mladí lidé pod vlivem neustálého přísunu toxických střípků upevní přesvědčení, že jakýkoli reálný vztah s druhým pohlavím je ze své podstaty nebezpečný nebo odsouzený k zániku.“  Kluk, který se naučil, že každá emoce kromě vzteku je porucha systému a on musí být „alfa“, se možná ve třiceti probudí sám v bytě. Bez partnerky, rodiny a přátel, neschopný zavolat kamarádovi, že je mu zle. 

Cesta ven je náročnější: Dospívající kluci potřebují pozitivní mužské vzory, reálné chlapy, kteří jsou silní i emočně, odvážní a konstruktivní. Muže, kteří se chovají k ženám jako k partnerkám a kteří budují funkční vztahy s rodinou, přáteli a okolím. A taky potřebují kontakt se ženami v „bezpečném“ prostředí. Nejúčinnější protilátkou proto nejsou další videa, ale místa, kde se mladí potkávají naživo a při něčem, co není rande: sport, kroužky, brigády, dobrovolnictví, kapely, spolky. Neutrální půda, kde spolu holka a kluk hodinu staví kulisy nebo trénují štafetu a mimochodem zjistí, že ten druhý je nervózní, vtipný, unavený a obyčejně lidský. Žádný algoritmus nedokáže konkurovat zkušenosti, že člověk naproti není „opačné pohlaví“, ale prostě člověk.

Iva Poláčková Šolcová, Eva Klusová a Petra Mlejnková spolupracují na výzkumném projektu MEDIS:ON (Mediated Society – Zprostředkovaná společnost).

Galerie manosféry: jména, která klukům vyskočí ve feedu jako první • Andrew Tate – Bývalý kickboxer, samozvaný misogyn a vzor celé scény. Ženy mají „patřit muži“, uklízet bez vyzvání a oběti znásilnění nesou „část odpovědnosti“. Dnes ve vazbě v USA; v Británii čelí obviněním ze znásilnění a obchodování s lidmi, v Rumunsku nové obžalobě z obchodování s nezletilými. Vinu popírá. Jeho sestřihy přesto kolují dál – viz Andrew Tate Explains How To GetGirls FAST and EASY. • Adin Ross – Herní streamer a Tateův spolupracovník, který ho opakovaně zval do vysílání. Vstupní brána pro nejmladší publikum: kluk přijde kvůli hrám a sázkám, odejde s Tateovými názory na ženy. Kvůli nenávistnému obsahu přišel o Twitch, streamuje na Kicku. Adin Ross na YouTube. • Jordan Peterson – Kanadský klinický psycholog, „seriózní“ tvář scény. Přednáší o odpovědnosti, řádu a tradičních mužských ctnostech, zároveň systematicky útočí na feminismus a rovnost pohlaví jako politický cíl. Pro řadu kluků je prvním krokem: působí akademicky, a Guardian ho proto řadí mezi vstupní body do tvrdšího obsahu. Jordan B Peterson na YouTube. • Sneako – Někdejší YouTuber, který se po vzoru Tatea přeorientoval na „red pill“ obsah: všechny ženy jsou zlatokopky, feminismus je spiknutí. K tomu konspirační teorie a spolupráce s krajně pravicovým aktivistou Nickem Fuentesem. Hlavní kanál mu YouTube za porušení pravidel smazal, dál vysílá na Rumble a Instagramu. SNEAKO na YouTube. • Hamza Ahmed – Brit žijící v Dubaji, přes dva miliony odběratelů. Cílí přímo na středoškoláky: bezplatná komunita Adonis Gang je označená jako „self-improvement pro kluky na střední“, placená Adonis School stojí kolem 500 dolarů. Učí, jak se stát co nejkrásnějším „mužným“ mužem – a jak správně „nabalit“ ženu. Sám sobě na Instagramu říká cultleaderhamza. Hamza na YouTube, Influencer School. • Fresh & Fit (Myron Gaines a Walter Weekes) – Podcast, který se představuje jako pořad o „ženských, fitness a financích“. Ve skutečnosti pásmo ponižování žen: hosté pozvou skupinu dívek a před kamerou je zesměšňují. Gaines napsal knihu Why Women Deserve Less („Proč si ženy zaslouží méně“). Tvrdí, že ženy mají všechno, co chtějí, jen díky tomu, že mají vagínu. Podle Media Mattersse pořad opakovaně zastával Tatea a dostal od YouTube ban za nenávistné projevy. FreshandFit na YouTube.

Kdo klukům právě vysvětluje, jak fungují „všechny ženy“ • Fitnessový starší brácha – Začíná tréninkem a disciplínou, ale funguje jako vstupní bod k obsahu, který spojuje svaly s dominancí a nárokem na ženy. • Alfa či sigma kouč – Prodává status: správný muž vede, vydělává a nepochybuje. Frustraci zpeněžuje kurzy a placenými komunitami. • Red-pill stratég a pick-up artist – Tvrdí, že odhalil biologické zákony randění. Učí manipulaci a „udržování převahy“. Klasickou mapu manosféry nabízí studie Debbie Ging. • Looksmaxxer – Měří čelisti a tělesný tuk. Měkčí verze je péče o vzhled, tvrdší posedlost a sebepoškozující praktiky. • Blackpill fatalista či incel – Vztahy jsou prý předem určeny genetikou. Zklamání mění v osud a někdy v nenávist. Posun od mírnějších komunit k toxičtějším incelovým a MGTOW prostorům popsala na 28,8 milionu příspěvků studie The Evolution of the Manosphere Across the Web. • MAGA borec – Drahá auta, zbraně, krajně pravicové postoje a krásné mladé dívky jako doplněk.

Slovníček manosféry • Red pill – Odkaz na film Matrix. Kdo „spolkne červenou pilulku“, prý prozřel a vidí pravdu: svět ovládají ženy a feminismus. Blue pill je naopak ten, kdo dál naivně věří v rovnost. • Alfa, beta, sigma – Vymyšlená hierarchie mužů. Alfa vede a dostane všechno, beta je slušný, ale podřízený „poskytovatel“, sigma je osamělý vlk mimo hierarchii. Biologie nic takového u lidí nezná. • Chad a Stacy – Karikatury ideálního muže (ostrá čelist, svaly, sebevědomí) a ideální ženy (krásná, povrchní, chce jen Chada). • Hypergamie – Tvrzení, že ženy „přirozeně“ hledají partnera s vyšším statusem, a proto obyčejný muž nemá šanci. V manosféře slouží jako univerzální vysvětlení každého odmítnutí. • Looksmaxxing – Systematické „vylepšování vzhledu“: od cvičení a péče o pleť přes cvičení čelisti (mewing) až po tvrdé praktiky jako lámání nosu nebo operace. • Incel – Involuntary celibate, muž v nedobrovolném celibátu. Původně neutrální pojem, dnes označení komunity, která z vlastní osamělosti viní ženy. • Blackpill – Nejtemnější verze: vzhled a geny rozhodly předem, snažit se nemá smysl. Vede k nihilismu a někdy k násilí. • MGTOW – Men Going Their Own Way, muži, kteří se rozhodli ženy zcela vyloučit ze svého života. • Nihilistický násilný extremismus (NVE) – Označení, které používá FBI pro online sítě typu 764: nemají ideologii, jen kult destrukce. Nabírají děti přes Discord, Telegram a herní platformy a nutí je k sebepoškozování a násilí. • Akceleracionismus – Krajně pravicová představa, že je třeba kolaps společnosti uspíšit násilím a chaosem. Časté ideové pozadí extremistických serverů na Discordu a Telegramu.